Náctopad

Tak je tu náctý listopad. Taková ta doba skoro předvánoční. Z barevného října jsme se přehoupli do podivného mezičasí plného mlhy, inverzí, pracovně preventivních prohlídek, firemních večírků a narůstání všeobecné hysterie, například z nákupu vánočních dárků. Večírkům a hysterii se snažím vehementně vyvarovat, prevenci absolvovat "musím" a mlha má svoji poetiku.

Takže je lepší se mlhou toulat, mazlit se s ní, cítit ji na tvářích a nechat se jí objímat, pouštět si ji trochu k tělu, potom je velmi příjemné se vracet do tepla domova, k čaji, k dětem. Počasí je zvláště zajímavé téma, z různých úhlů pohledu. Nejen nejprofláklejší konverzační téma. Všechny ty radary, aplikace, sledování aktuální oblačnosti a srážek...je to zábavné pozorovat a poslouchat, když lidé tohle řeší. Obzvláště zajímavé jsou potom reakce na to, když se elektronická předpověď liší od té reálné venkovní. Vzhledem k tomu, že žijeme v mírném zeměpisném pásu (ano, ještě stále) tak mi toto neustále zjišťování a připravování se přijde úsměvné. Ale i to je svobodné. Já se v tomto rád nechám překvapit, život je přece hezký i v tom, že nikdy nevíme, co nás potká, co se změní a i negativní změny jsou přínosné, o tom ví každý své. Tedy ten kdo chce.